ARTIN, spol. s r.o.

Lukáš Smelík: AI pilot je dneska schopný rozjet téměř každý. Mnohem složitější je dostat ho do provozu, obhájit jeho ekonomiku a zajistit, aby ho lidé skutečně používali. A já jsem rád, že téma umělé inteligence bude předmětem dnešního rozhovoru s Adamem Ryvolou ze společnosti ARTIN, kterého vítám v tomhle improvizovaném studiu.

Adam Ryvola: Děkuji a díky za pozvání, těším se na to.

Lukáš Smelík: Když se dneska řekne „chceme dělat umělou inteligenci, AI“, jaká je první otázka, kterou by si měl člověk položit, že to skutečně je ta cesta, kterou se vydat?

Adam Ryvola: Ta otázka je vlastně velmi jednoduchá, a to je „Proč?“ Protože my jako softwarová společnost vlastně dodáváme zákazníkům řešení a řešení je vždycky na nějaký problém. Takže vlastně říct „chceme AI“ je pro nás strašně málo, protože tím neřešíme žádný problém. My jdeme vždycky po podstatě problému a teprve potom se rozmyslíme, jak tam vlastně umělou inteligenci uplatnit. A upřímně, někdy si určitě pokládáme otázku, jestli vůbec.

Lukáš Smelík: Um. Já jsem loni na konferenci Smart Industry, ke které točíme i tento rozhovor, říkal, že problémy ve výrobě neexistují, že jsou jenom výzvy. Takže když vezmete ty problémy, které tedy umělá inteligence může nejčastěji vyřešit skrz třeba vaše řešení, tak co je mezi těmi prvními výzvami, problémy?

Adam Ryvola: V podstatě vždycky se to nějakým způsobem motá kolem dat. Na tomto stojí a padá a výrobní firmy, tak jak už název konference napovídá Smart Industry, tak výrobní firmy mají spoustu smart zařízení, která produkují spoustu dat. A v podstatě umělá inteligence si se spoustou dat umí dneska velmi dobře poradit. To znamená, naše řešení, která zpravidla se zákazníky řešíme, tak umí v datech hledat anomálie, umíme na základě dat dělat predikce a podobné věci. Není to něco, co by dřív neexistovalo, je to v podstatě nějaká datová analýza, která tu vždycky byla, ale díky AI se nám otevírají vlastně úplně nové možnosti v této oblasti. A velmi často ta práce s daty spočívá v tom, že sedí člověk, který se dat potřebuje pouze na něco zeptat. A často naše řešení je právě o tom, že vlastně zprostředkováváme uživateli tuhle možnost, to znamená doptávat se na data, nečekat na odpovědi dny nebo týdny, ale dostat je v podstatě okamžitě a na základě toho dělat rozhodnutí a posouvat ten byznys zase dál.

Lukáš Smelík: Já myslím, že jsme to částečně už nakousli v těch předchozích otázkách a odpovědích, ale často se stává, zejména v průmyslu, že ta umělá inteligence vstoupí na půdu firmy pouze do toho pilotu, do toho projektu, ale při každodenní práci se už potom nevyužívá. Co jsou ty nejčastější bariéry, že když už firma se rozhodla něco vyzkoušet, tak to neumí prosadit do té běžné praxe? Je to třeba těmi lidmi, kteří jako stojí na druhé straně a nechce se jim ta data používat, nebo s čím se setkáváte?

Adam Ryvola: Těch problémů je určitě několik. Lidé jsou tam určitě taky, ve firmách, tak jak všude v životě, je široké spektrum lidí. JSou tam na jednu stranu odmítači nových technologií, kteří se můžou bát o práci a podobně. Ale setkáváme se často i s opačnými problémy, a to je možná pro nás jako horší situace, kdy lidé mají opravdu nerealistická očekávání od té technologie, protože všude po internetu slyší spoustu kouzelných příběhů, ale ona je to často jenom na kameru nebo do nějakého příspěvku, ale realita je vlastně úplně jiná. Takže často firmy očekávají zlepšení o násobky a ona je to spíš o nějaký koeficient.

Lukáš Smelík: Stává se vám v praxi, že třeba klientovi ten požadavek směrem k vám vymluvíte nebo odmítnete právě z toho důvodu nerealistických očekávání?

Adam Ryvola: Já si nepamatuju situaci, kdybychom něco odmítli vyloženě. Ono, já vlastně narážím na to, co jsem říkal hned na začátku, kdy podstatou naší práce je řešit problémy. A já jsem ještě nenašel firmu, která by byla úplně bez problémů. Takže my si tam hodně povídáme s těmi lidmi, co vlastně řeší, co je doopravdy pálí v té práci, a vždycky něco najdeme a vždycky něco můžeme posunout dál. Ale určitě jsme narazili hodněkrát na situace, kdy jsme zákazníkovi třeba vymluvili aplikaci umělé inteligence, protože to nedávalo smysl a oni to chtěli jen upřímně kvůli tomu, že soused to má taky. Takže naším docela silným claimem je „AI zodpovědně“ a to není jenom o tom dávat si pozor, jaké používáme a podobně, ale hlavně ji aplikovat tam, kde to dává opravdu smysl.

Lukáš Smelík: A tam, kde to dává smysl, na to se vás budou ptát asi návštěvníci konference v Plzni 12. a 13. listopadu. Kdybychom měli dát nějaký návod, co je to, s čím se můžou na vás obrátit a kde třeba ta umělá inteligence a vaše nabídka může pro ně mít smysl?

Adam Ryvola: Tak určitě jakákoliv firma, která má vlastně data a má jich… a je teďka jedno, jestli hodně nebo málo, ale prostě nějaká má, a chce s nimi dále pracovat, dále nějak vlastně ten byznys posouvat a rozhodovat se na základě těch dat, tak kombinace vlastně naší datové kompetence a AI kompetence jim v tomhle může určitě hodně pomoct. A rozhodně do toho spadá, a dneska jako úplně obrovský hype kolem toho, a to se týká automatizací. Cokoliv, co ve firmě je nějaký proces, tak já jsem přesvědčený, že se to pomocí této technologie dá někam posunout. A může se jednat o činnosti, které se dělají pořád stejně, velmi pravděpodobně… velmi stejné. Lidé tu činnost pořád opakují, takže tam se automatizace přímo nabízí. Ale často tomu můžou mít i… můžou být i věci, které se třeba nemusí dělat každý den, dělají se jen občas, ale jsou náročné, anebo – co já mám radši – když to vlastně lidi nebaví, když to doopravdy nesnáší. A já to hodně rád používám na rozhovorech se zákazníky, kdy když mají lidi, kteří jsou k té technologii skeptičtí, skeptičtí, tak jim říkám: „Tak těmhle lidem teďka dejte prostor a řekněte jim, můžete se zbavit něčeho, co v té práci fakt nemáte rádi.“ A myslím si, že to je dobrá motivace, kdy i ti odmítači se začnou zamýšlet, čeho by se vlastně rádi zbavili, aby šli s čistou hlavou domů.

Lukáš Smelík: Mně tady u toho napadá, kdo je pro vás ten častější nebo třeba snadnější parťák? Jak při řešení těchhle témat, tak na naší konferenci se mísí IT manažeři s výrobními manažery. S kým si třeba víc rozumíte a umí si představit, kde a co odstranit a kde je to složitější?

Adam Ryvola: Možná překvapím tím, že řeknu, že IT manažeři to nejsou. Protože se velmi často setkáváme s tím, že když má firma vlastní IT oddělení, tak upřímně – a já se tomu trochu nedivím –, ale ta firma je nějaký jejich píseček a nechce, abychom jim tam dělali bábovičky. Takže pro nás je vlastně často lepší bavit se třeba s výrobním ředitelem, se šéfem nákupu nebo vyloženě s finančním ředitelem i se CEO, kteří hodně řeší vlastně denní byznys, denní provoz té firmy, kde my můžeme doopravdy narážet na ty problémy a vlastně s nimi řešit.

Lukáš Smelík: Já moc děkuji za tento rozhovor a pokud jste třeba z IT, tak se nebojte. Stejně jako výrobní ředitelé a ostatní vás rádi přivítáme na konferenci Smart Industry a třeba ta cesta se společností ARTIN, s Adamem Ryvolou, může být pro vás ta správná. Takže se na vás těšíme.

Adam Ryvola: Já taky, moc se těším.