FLOWBOX s.r.o.

Lukáš Smelík: Od 1. ledna 2027 čeká velké průmyslové odběratele změna v tom, jak budou platit za distribuci elektřiny. Mnohem důležitější bude, kdy energii spotřebovávají a jaké výkonové špičky během provozu vytvářejí. Pro některé firmy může nová tarifní struktura znamenat vyšší náklady, pro jiné naopak příležitost k úspoře. Se FLOWBOXem se podíváme na to, co by měly průmyslové podniky začít řešit už dnes, a právě proto mám ve studiu Jana Denemarka, který mi trošku osvětlí novou situaci, ale hlavně, jak využít moderní technologie k tomu, abychom byli s prací s elektřinou efektivnější.

Jan Denemark: Okey, dobrý den.

Lukáš Smelík: Já bych začal tedy touto změnou. Už jsem nastínil, že od 1. ledna přichází nové tarify. Proč by třeba v naší skupině mělo tohle zajímat výrobního ředitele a energetika už dneska a na co se má připravit?

Jan Denemark: Já si myslím, že je to, doufám, zajímalo už dřív, protože obecně odběry elektřiny znamenají nějaký účet každý měsíc. To, co se stane od 1. 1., je, že se mění způsob výpočtu té ceny regulované částky, ale ona tvoří nějakých 40 % nákladů, takže je to významná věc. A ta změna je podstatná a bude v podstatě dopadat na ty, kteří si dneska nehlídají čtvrthodinové špičky spotřeby, což je krátký úsek, takže regulace v té čtvrthodině už musí být nějak automatizovaná, o to se třeba staráme naším systémem. A ta příprava na toho 1. 1. 2027 znamená podívat se na ten aktuální profil těch špiček, podívat se na to, jestli je nemůžu nějak zploštit, a jestli obecně nemůžu zasáhnout do smlouvy, abych si snížil rezervovaný příkon – tak se tomu říká – a tím pádem neplatil víc, než platím teďka, a ideálně platil míň a do budoucna tu spotřebu korigoval tak, abych ten účet minimalizoval.

Lukáš Smelík: My se tady v těch povídáních bavíme o technologiích, které mají umožnit firmám reagovat na tyhle změny. A myslím, že tady se dostáváme k tomu návodu, jak vlastně tu čtvrthodinku v tom výrobním podniku najít a jak to může být užitečný nástroj, který FLOWBOX má k dispozici.

Jan Denemark: Mhm. Řeknu, jak to funguje dneska, nebo spíš nefunguje. Tak je spousta podniků, které to nesledují, mají nasmlouvaný poměrně vysoké maximum a v podstatě platí zbytečně. Tam, kde to trošku řeší, tak se jim rozbliká červené světýlko „překračujete“, oni zmáčknou červené tlačítko a shodí celý areál, což taky není úplně ideální, to je nějaký worst case. To, co se dá dělat: nasadit systém, který tu v té čtvrthodině neustále vyhodnocuje, predikuje, využívá AI – nebo my využíváme – a predikuje tu spotřebu. A když zjistí, že se blíží ta spotřeba nějakému maximu, které chci nebo nechci, tak v ten okamžik začne zahajovat nějaké kroky. To znamená například pustí baterku a vlastně si tu spotřebu sníží, nebo sníží klimatizaci, sníží někde světla, samozřejmě bezpečně, aby ten provoz běžel dál, a tím pádem se vyhnout nepříjemným pokutám a nebudou příjemné náklady na konci měsíce.

Lukáš Smelík: A kdybychom se vrátili k té problematice od 1. ledna. Zbývá několik měsíců, co by firma ještě mohla letos stihnout udělat? Ono se to zdá, zbývá několik měsíců, ale zbývá už jenom několik měsíců u těch velkých firem a ty změny se prosazují poměrně dlouho. Tak kdybyste teďka prakticky mohl poradit, co udělat, abychom zbytečně nepřišli k tomu, že platíme od ledna o dost víc?

Jan Denemark: Mhm. To první je podívat se na data z historie, protože do budoucna ty data nemám, ale předpokládám, že budu fungovat asi tak, jako funguju doteďka, tak se na ně podívat a analýzou těch čtvrthodin proti kalkulátoru, který vystavilo ERÚ na svém webu, jak bude fungovat to naceňování příští rok, tak se podívat, co to pro mě bude znamenat. To je první krok. Velmi často mnoho podniků zjistí, že tu hodnotu rezervovaného příkonu, to znamená té horní špičky, má zbytečně vysokou. Ona dneska nestojí nic, vy ji prostě máte, a od 1. 1. vás něco bude stát, takže to si klidně můžete snížit. Je to bez investice, je to jenom úprava smlouvy o připojení, takže to je první krok. Druhý krok, když zjistíte, že tam máte nějaké zbytečné špičky, které jsou časté, tak je odbourat. Takže můžu třeba místo spuštění pěti strojů narázdně je pouštět postupně, tím pádem tu špičku snížím – to je nějaký organizační postup. No a pak samozřejmě ideálně, ale to už se nestihne do konce roku, implementovat třeba energetický management, který mě tohle dokáže sám řídit, a nebo koupit baterii, která mě dokáže ty špičky – říká se tomu peak shaving – ohýbat a vlastně snižovat. Takže dá se to udělat do konce roku. Máme spoustu klientů, kteří se o to snaží, a nebo případně to spustí v lednu, v únoru, v březnu, ale tím pádem samozřejmě budou na to reagovat poměrně brzy.

Lukáš Smelík: Když dojde na systémy energetického managementu, vždycky zajímá, kdo pro vás je ten nejlepší parťák na druhé straně. Je to energetik, je to samotný majitel, kterému dokážete vysvětlit, že vlastně váš systém šetří peníze? S kým tohle optimálně řešit a jak vlastně zabránit tomu, že vám do toho hodí vidle třeba ajťáci z hlediska bezpečnosti, z hlediska dalších věcí? Setkáváte se s poměrně velkou skupinou lidí na druhé straně. Kdo pro vás je ten parťák, malý návod třeba, s kým by se s vámi mohl bavit na konferenci?

Jan Denemark: Tak určitě u těch podniků, které to zajímá a které v té energetice – a když mluvíme o velkých podnicích, energeticky náročných podnicích – tak to hraje poměrně hodně… hodně velkou částku v nákladech, tak naším parťákem bývají členové managementu, případně majitelé, finanční ředitelé, provozní ředitelé, protože ty trápí náklady, to je jejich jako hlavní KPIčko. Energetik je takový uživatel, ten chce spolehlivost, chce přehlednost, chce ovladatelnost dobrou té energetiky, protože to nebude dělat management. A zároveň samozřejmě z pohledu IT a bezpečnosti, tím, že přichází poměrně silná legislativa, ať už v oblasti NIS2 a tak dál, tak je potřeba zabezpečit i to, že jakmile se nějakým, byť je to softwarerem, dotýkám assetů, technologií, měřáků, tak musím mít jistotu, že ta data mezitím nikdo neskompromituje, nikdo nezneužije, to znamená i ta bezpečnost je důležitá. Takže většinou dostáváme palec od… od IT, od bezpečnosti, od energetika a rozhoduje o tom management.

Lukáš Smelík: Takže já myslím, že kdo by mohl na konferenci Smart Industry 12. a 13. listopadu do Plzně za vámi přijít, máme jasno. V podstatě skoro všichni ve výrobě. A na závěr by vás poprosil, co s vámi ideálně v rámci konference můžou stihnout projít? Samozřejmě asi nová pravidla, ale máme nějaký další návod?

Jan Denemark: Tak určitě o tomhle téhle problematice tam budeme mluvit. Pak se určitě zmíníme – a to může být téma k diskusi – o ještě druhé legislativě, která nastupuje nebo už platí, ale má deadline na konci příštího roku, a to je certifikace na ISO 50001, která se týká velkých podniků, které mají spotřebu přes 20 GWh ročně, které tam nepochybně budou. To znamená i pro ty je důležitý takový wake-up call, pokud se tím nezabývali, tak se tím začít zabývat, protože proces certifikace trvá několik měsíců a je dobré na to myslet ať už v budgetu nebo v rámci nějaké organizace práce pro příští rok. Mimochodem ta metodika vlastně říká: musíte zavést energetický management a sledovat nějakou udržitelnost toho podniku z pohledu energetiky, takže to je naše téma.

Lukáš Smelík: Já moc děkuju. Já myslím, že s FLOWBOXem na Smart Industry nás čekají poměrně elektrizující rozhovory. A těším se, že se u nich potkáme jak s vámi, tak s Janem Denemarkem, který byl u tohoto rozhovoru se mnou. Děkuji.

Jan Denemark: Díky, těším se na setkání. Díky.