EASY FM s.r.o.

Lukáš Smelík: O údržbě se nejčastěji bavíme až ve chvíli, kdy něco nefunguje. Ostatně spousta firem si myslí, že když údržbu přestane dělat, nic se nestane. Rok, dva… a pak se toho stane hodně. Přitom právě způsob, jakým je údržba řízená, rozhoduje o dostupnosti technologií, nákladech i výkonu výroby. To jsou témata, která bych rád otevřel s Ondřejem Antošem ze společnosti EASY FM, kterého vítám k tomuto povídání.

Ondřej Antoš: Děkuji za pozvání.

Lukáš Smelík: Mně by zajímalo, jaký je největší rozdíl mezi firmou, která se skutečně naučila řídit svoji údržbu, a tou, která spíše lépe reaguje jenom na poruchy?

Ondřej Antoš: Tak já jsem systémák, takže to je vždycky o systému. Samozřejmě, když dokážu nějakým způsobem opakovat věci a vím, kdo to má dělat, kde to má dělat, co má dělat, jak říkám: kdo, kdy, kde, proč a jak a za kolik, tak to je taková odpověď, která říká hlavní rozdíl. Kdo umí odpovědět tyhle ty otázky, tak má prostě systém.

Lukáš Smelík: Tomu systému samozřejmě dneska nejlépe slouží různé digitální nástroje v údržbě. Kde pomáhají nejvíce v tom systému a kde třeba se možná přeceňuje ten význam digitálních technologií v údržbě?

Ondřej Antoš: To je zajímavý dotaz, kde se přeceňuje. Já si myslím, že ještě stále jsme v období, kdy se podceňuje, protože ten odhad pro tu střední Evropu, pro Českou republiku je, že v tom CAFM, to znamená v těch facility oblastech je dejme tomu 70 % Excel-first, takže tam ta digitalizace stále znamená Excel. V údržbě výroby je to o něco lepší, tam je to dejme tomu 40 % má už něco zavedeného a digitalizuje. Takže nemyslím si, že by se přeceňovalo, spíš si myslím, že se stále výrazně podceňuje a je to relativně škoda a chyba vůči tomu, jestli chceme stíhat tu dobu AI.

Lukáš Smelík: Než se k té AI dostaneme, tak mně by zajímalo, když jako výrobní podnik – zůstanu ve výrobě – chci snížit neplánované odstávky, tak kde mám začít? Je třeba začít u dat, u procesů, u lidí nebo u nových technologií?

Ondřej Antoš: Já vždycky říkám pyramida, jo? Začít stavět jako základy. To znamená, jestli chci digitalizovat, musím vědět, kde jsem, o co se starám, kdo co dělá, to znamená začít si dělat základní přehledy. Nežít prostě v tom chaosu hašení požárů, ale postupně… Nemusí to být všechno za měsíc hotový, ale je potřeba začít. Ten krok je začít něco opravdu jako dělat.

Lukáš Smelík: A je dobré začít třeba tou umělou inteligencí, která byla zmíněna?

Ondřej Antoš: Určitě ne, protože umělá… to je takovej buzzword, který dneska samozřejmě jako hýbe světem. Je to samozřejmě trend, který je bez diskuse, ale pokud nemám data, procesy, informace, tak mi to AI vlastně nedá vůbec nic. Takže já musím nejdřív začít digitalizovat. Tuhle jsem slyšel krásnou větu: „Tak si připravte dva roky práce, než začnete vůbec AI používat,“ protože ty dva roky budete zavádět systém a digitalizovat, abyste mohl potom efektivně využívat AI.

Lukáš Smelík: Když tu umělou inteligenci otočím, tak díky tomu se na trhu postupně začíná objevovat spousta nových řešení, systémů také na úrovni řízení údržby, řízení facility managementu. Jsou to jen takové rychlokvašky, které využívají AI coding a všech nástrojů, které kolem toho jsou, anebo je to skutečně potenciál pro firmy začít řešit digitalizaci jinak?

Ondřej Antoš: Je to obojí. Je to vlastně, když to vezmeme, i kdyby to AI neexistovalo, tak akorát to umožňuje, že do toho trhu může vstoupit daleko více lidí. Teď je otázka, jak to firmy, které to budou poskytovat, myslí vážně. Jo, to znamená dneska není problém si naprogramovat software. To, co nás prostě stálo 15 milionů, je bude stát milion, když to budu nějak porovnávat, ale to není všechno. Pak je to o tom znát ten obor, naučit klienty to reálně používat, implementovat, naučit celou legislativu a to je ta poradenská práce, která je kolem. Software sám o sobě ten problém nevyřeší, pokud ho ten klient nebude umět naplnit a používat. To znamená ty firmy na trhu budou rychlé, ale musí se také rychle naučit opravdu to do těch firem dostat tak, aby to ty firmy používaly. Když to zvládnou, tak samozřejmě ten vstup do toho trhu je daleko jednodušší.

Lukáš Smelík: Když to zobecním, nejen startupy, ale v podstatě díky digitalizaci, díky IT vstupuje do průmyslu, do průmyslové údržby spousta kovaných IT specialistů. Je to právě ta obava toho, že nemají ten vhled do výroby, kterou můžou ty nástroje udělat nakonec neužitečné, než aby pomáhaly?

Ondřej Antoš: To je krásně řečeno. To že samozřejmě navalit softwary do firmy je bod A, to jako není problém. To jsou akorát utracený prachy. Bod B je, aby to lidi opravdu používali, aby to k něčemu bylo. A to si myslím je kámen úrazu, protože spoustu těch softwarů si jede vlastní cestou, integruje, nezajímá se o chod firmy, snaží se prodat svůj nástroj čistě opravdu jako IT cesta, a to je myslím kámen úrazu vůbec jako digitalizace, kde vlastně výsledkem není pomoc, ale chaos.

Lukáš Smelík: Já jsem si to tady shrnul vlastně v jednom sloganu, který často spousta dodavatelů těchto systémů uvádí: „bezporuchová výroba“. Na druhou stranu spousty let konferencí pod hlavičkou ČSPÚ, kde se potkáváme, říkáte, že to není vlastně cíl, ta bezporuchová výroba, protože spousta věcí, která se vlastně porouchat mají, protože to ekonomicky dává smysl. Nebo je ta cesta té digitalizace umělé inteligence, že skutečně směřujeme k něčemu, že opravdu budeme vědět předem o každé jedné poruše?

Ondřej Antoš: Potenciálně díky datům, které potom to AI může používat, tak se k tomu můžeme nějakým způsobem dopracovat, protože samozřejmě to množství dat jako rozhoduje. To AI je kouzelný v tom, když má samozřejmě ty data. Takže ano. To znamená jako uzavřená čistě AI výroba, černá továrna, to si myslím, že je budoucnost, kdy hodně věcí se dá predikovat a hodně věcí bude to AI umět odhadnout předem. To znamená bezporuchová výroba je asi nějakým způsobem samozřejmě dosažitelná, ale to budou jako roky a to si myslím, že je otázka každého oboru.

Lukáš Smelík: Já myslím, že se tam můžeme jednoduše přiblížit a vlastně všem posluchačům teďka stačí 12. a 13. listopadu dojet do Plzně na konferenci Smart Industry. Ostatně EASY FM tam bude taky. Co vezete a co chcete s potenciálními návštěvníky řešit?

Ondřej Antoš: My se tam koukáme na tu údržbu jako celek, to znamená dneska velké takové téma digitální dvojče. Je to zase slovo jako, které hodně lidí slyšelo, ale vlastně neví, co je. Vy jste teď nedávno přesně jsme měli potenciálního klienta telefonát: „Nařídili nám z matky, ať si pořídíme digitální dvojče, ale vlastně vůbec nevíme, co to je.“ A to je téma, jakým způsobem vlastně jednoduše představit, co vnímat, jak vnímat digitální dvojče z pohledu údržby, výroby a facility. To znamená nejenom těch výrobních technologií, ale vlastně celého provozu, protože není to jako nějaká statická… nějaký statický model 3D někde v počítači, ale jsou to vlastně živá data, která vám pomáhají řídit tu firmu, a to jak z pohledu té výroby, tak z pohledu celého provozu této továrny.

Lukáš Smelík: Takže já moc děkuji. Myslím si, že to je velice zajímavá pozvánka do Plzně, protože ať už víte, co to jsou digitální dvojčata, nebo to klidně nevíte, tak je to téma, které byste pravděpodobně řešit mohli a měli chtít, a třeba s EASY FM, Ondřejem Antošem a společně s námi na konferenci to vyřešíme.

Ondřej Antoš: Těšíme se tam na vás, děkuji.