FOXON s.r.o.

Lukáš Smelík: Moderní výrobní podnik generuje obrovské množství dat. Ze strojů, linek, PLCček, informačních systémů i dalších všemožných technologií. Cesta k potřebným informacím se často složitě dostává jak k výrobě, tak k údržbě, tak k managementu. Za Davidem Homolkou z FOXONu se podíváme na to, proč často není problém v tom nedostatku dat, ale s tím, jak jsou špatně propojená, jak jsou špatně strukturovaná a dostupná, a hlavně, jak špatně je dokážeme změnit v potřebnou informaci. Davide, vítám u tohoto rozhovoru a těším se, kam nás to povede.

David Homolka: Děkuji, zdravím.

Lukáš Smelík: Když dnes přijde do výrobního podniku, tak kde je ten nejčastější problém s daty? To, že tam nejsou, to, že jich je tam hodně, a nebo to, že jich je tam hodně a nikdo neví, co s tím?

David Homolka: Z mého pohledu je to kombinace všeho, protože v dnešní době při velkém tlaku na digitalizaci výrobních procesů, sběru nejrůznějších dat z technologií, se generují dat opravdu velká množství. A mnoho systémů spolu komunikuje, ale jsou všechny propletené dohromady. Takže my se většinou setkáváme s tím, že podnik průmyslový v nějaké formě digitalizace je, na nějaké cestě je, ale neví, kam se posunout dál, tak aby zjednodušil procesy, aby třeba vyřadil nějaké systémy a aby spolu jednotlivé systémy komunikovaly. Takže neřekl bych, že dnes jsme ve formě toho, že bysme data neměli, ale spíš řešíme, jak s nimi naložit a jak je nějakým způsobem identifikovat a standardizovat.

Lukáš Smelík: Já jsem si v přípravě všiml, že často komunikujete něco, co se nazývá Unified Namespace. A kdybychom chtěli trošku laicky vysvětlit, proč je tady tohle dneska zajímavé, proč o tom mluvit a co to vlastně znamená, zkusíme to?

David Homolka: Určitě. Unified Namespace, jak už doslovný překlad může napovídat, je to nějaký jednotný prostor, a jednotný prostor právě pro data. Jak jsem popisoval v té předchozí části, tak opravdu dat je spousty a je potřeba je nějakým způsobem sjednotit na jedno místo, tak aby se nám nestávaly situace, které v průmyslových podnicích jsou, že vznikají různé reporty, které mají ukazovat podobné hodnoty, ale tím, že pocházejí z různých zdrojů, tak nakonec ta čísla se rozcházejí. Takže naším cílem je vybudovat v každém výrobním podniku jednotný zdroj pravdy.

Lukáš Smelík: A jak to reálně udělat? Dneska i vlivem marketingu, i vlivem dalších důvodů se ta digitalizace často dělá spíš jako jednotlivé ostrůvky. Tady se někomu povedlo prosadit nevím MES, tady máme CMS systém, tady nám někdo poradil, že můžeme ze starých strojů sbírat data a někam si je posílat, a tady nám kolega na vývoji udělal něco, co se nám líbilo, že o tom IT ještě neví, takže to používáme taky. Jak teda docílit toho, že tam přijde ta jednotnost, protože pokud mám spoustu dat, které se rozcházejí, chápu, že je to problém, ale jak vlastně změnit tu mentalitu v těch firmách, aby tohle nedělali a šli do jednoho systému?

David Homolka: Tak my to taky hlásáme na cestě nějaké digitalizace, nejdříve je potřeba začít edukací, opravdu aby ti lidi trošku změnili ten svůj mindset a pohled na ta data, protože to, co přesně tady je popisováno, tak je v našich očích špatný přístup. A my bysme se měli snažit o to zahájit digitalizaci tak, aby všechna data byla jednoznačně identifikovaná, standardizovaná, a pak teprve můžou vznikat další navazující systémy. Nebudeme úplně příliš optimističtí, nikdy nezačínáme na zelené louce, takže je potřeba počítat i s nějakými legacy systémy, které nám do toho vstupují, takže je potřeba přijít do nějakého stavu, někde začít. Ale jak vždycky s oblibou říkám, tak digitální transformace není projekt, je to nějaká dlouhodobá strategie, která se musí neustále zpřesňovat a musí se nějakým způsobem plánovat dlouho dopředu.

Lukáš Smelík: My teďka s konferencí Smart Industry, na kterou se společně chystáme 12. a 13. listopadu do Plzně, dáváme hodně do popředí umělou inteligenci. A tak trošku tím vytváříme ten paradox doby, že se o umělé inteligenci hodně mluví a málo se nasazuje, já doufám, že teda konference pomůže k tomu, aby se nasazovala reálně. Jak to vnímáte ve FOXONu, je umělá inteligence zatím takový ten prostředek pro FOMO, potřebujeme to všichni vyřešit, a nebo reálně něco, co se nasazuje a mělo by se nasazovat ve větším?

David Homolka: My již dnes při našem vývoji používáme, umožňuje nám to lépe se zorientovat ve všech technologiích, které se u zákazníků nacházejí, takže nějaký onboarding do určité technologie je určitě rychlejší. Zároveň naši vývojáři, když pracují na řešeních, tak máme automatizované postupy, jak ten jejich kód je validován, jak je třeba vedle toho rovnou generovaná dokumentace. Takže já si troufám říct, že jsme nějakým způsobem umělou inteligenci v našich procesech již adaptovali, a zároveň i náš připravující se produkt, řešení na monitoring PROFINET dispečinku, tak ten taky počítá s tím, že jisté procesy budou nahrazeny umělou inteligencí.

Lukáš Smelík: Já už jsem zmínil konferenci Smart Industry, vím, že tam s FOXONem jedete se specifickým tématem. Můžete pozvat na konferenci, co konkrétně by s vámi mohli návštěvníci vyřešit?

David Homolka: Tak jak už jsem tady trošku naznačil, naše nové řešení, které vyvíjíme již více než rok, se zaměřuje na monitoring průmyslových sítí, konkrétně PROFINETu, a jedná se o permanentní monitoring, takže nám umožňuje lépe hodnotit a diagnostikovat stav těch průmyslových sítí. Účelem celého toho systému je, aby nás včas nějakým způsobem upozornil na to, že v průmyslové síti je nějaká chyba a nedojde k neplánovanému výpadku. Tím vlastně dopomáháme k tomu, aby se měl celý výrobní proces zefektivnit a eliminovaly se neplánované výpadky výroby.

Lukáš Smelík: Já moc děkuji. Já myslím, že je jasné, že ať už návštěvníci konference přijdou za účelem toho, aby se nachytřili s umělou inteligencí, nebo i v jiných tématech, které Smart Industry prezentuje, tak třeba u FOXONu s Davidem Homolkou si o tom můžou velice edukovaně popovídat, stejně jako já jsem měl tu příležitost teď, a já za ni děkuji.

David Homolka: Ja taky děkuji a budu se těšit na konferenci a na případné rozhovory se zákazníky.